Říční plavba na Vltavě: od středověkých vorů k moderní lodní dopravě
Vltava sloužila jako dopravní tepna Čech již od raného středověku. Vor, nákladní loďka i parník – každá epocha zanechala na řece svou stopu.
Číst článek
Říční doprava & přístavy
Historie vodních cest České republiky
Přehled vývoje říční plavby, labsko-vltavské vodní sítě a přístavní infrastruktury od středověku po současnost.
Číst první článek
430 km
splavná délka Vltavy
370 km
Labe v Čechách
1272
první zmínka o pražském přívozu
Mělník
soutok Vltavy a Labe
Témata
Výběr článků
Tři tematické studie mapující různé aspekty říční dopravy a přístavní kultury v českých zemích.
Holešovický přístav: proměny pražského říčního terminálu
Holešovický přístav patřil k nejvytíženějším vnitrozemským překladištím v první polovině 20. století. Dnes ho nahradila rezidenční zástavba.
Číst článek
Labská vodní cesta: dopravní spojnice Čech se Severním mořem
Labe tvoří jedinou splavnou trasu z vnitrozemí Čech k severoněmeckým přístavům. Historie této osy sahá přinejmenším do 12. století.
Číst článekHistorická plavba
Vory, hausbóty a vorařské cechy. Středověká a raně novověká plavba na českých řekách měla přesná pravidla a hierarchie.
Přístavní infrastruktura
Překladiště, sklady a celní stanice formovaly urbanistiku říčních měst. Praha, Mělník, Ústí nad Labem a Děčín jsou dokladem tohoto vývoje.
Mezinárodní vodní cesty
Labská osa propojuje česká říční pásma s hamburskými přístavy. Mezinárodní smlouvy o plavbě na Labi mají historii sahající do Vídeňského kongresu.
Soutok Vltavy a Labe
Mělník: bod, kde se setkávají řeky
Soutok Vltavy a Labe u Mělníka je nejdůležitějším uzlem české vnitrozemské vodní sítě. Vltava přináší vodu z jihu Čech, Labe ji odvádí k Severnímu moři. Na tomto místě se v průběhu dějin křížily obchodní trasy, celní postupy a plavební jurisdikce.
Mělnický přístav byl v raném novověku důležitým překladištěm pro zboží putující z Prahy do Saska. Místní hrad dokumentuje obchodní vazby vltavského kraje s labskými kupeckými centry.
O labské vodní cestě